Spolupráce s úřady II - Ombudsman

Jak jistě víte, v minulosti město vyhlásilo tzv. protivysedávací vyhlášku, která naší městské policii velice pomáhala proti vysedávání obyvatel ve vyloučených lokalitách, kteří jsou hluční, vulgární a dělají nepořádek. Bohužel proti ni byla podána stížnost k ústavnímu soudu, a to paní ombudsmankou, Annou Šabatovou - veřejnou ochránkyní práv. Ústavní soud tuto vyhlášku zrušil. Důvody ústavního soudu jsou celkem logické. Vyhláškou nemůžete zakázat sezení, na které má každý právo, a sezení jako takové nemůže být ani tzv. "předpolím" škodlivé činnosti. Navíc odůvodnění, kdy sedící ničí majetek města, nebo brání ve vstupu do budov, je neoprávněné, jelikož toto už řeší Zákon o odpovědnosti za přestupky č. 250/2016 Sb. 

Chtěli jsme se tedy poradit, jak se mohou slušní obyvatelé proti těmto lidem bránit. A kam jinam se obrátit, než přímo na paní ombudsmanku, která tu je pro všechny obyvatele České republiky. 

Cesta do Brna a zpět nám zabrala celý den a v jednu chvíli už jsme přestali doufat, že na něco přijdeme, ale to předbíháme. Společně s paní omudsmankou s námi seděli další tři právníci s různým zaměřením a řešili jsme, jak bychom mohli napsat takovou vyhlášku, kterou by ústavní soud neshodil ze stolu. Naše pohledy na situaci v Mostě se samozřejmě dost lišily, a to zejména v názoru na to, co bychom měli udělat jako první. Bylo nám doporučeno, ať se domluvíme s někým, kdo má u této skupiny obyvatel autoritu, dále nám bylo sděleno, že tito lidé sedí na zídkách a schodech z toho důvodu, že nemají lavičky, a také nám bylo sděleno, že prý s těmito lidmi málo mluvíme. Místním to samozřejmě vystvětlovat nemusíme, ale pro lidi, kteří to tu neznají, jsme museli vysvětlit, jak se věci mají a že jejich rady jsou už mnoho let a mnohokrát ověřené, jako nereálné. Ale kvůli tomu, abychom něco někomu vysvětlovali, jsme tam nebyli a bavili se čistě z legislativního pohledu na věc.

Když už jsme vyčerpali opravdu vše a začali se točit v kruhu, přišla jedna světlá chvilka, a to v příkladu se zákazem pití alkoholu na veřejnosti. V Praze totiž kromě toho, že zakázali alkohol, také zakazali nošení otevřené nádoby s alkoholem a tato vyhláška také skončila u ústavního soudu. V tomto případě ale ústavní soud vyšel vstříc městu a zdůvodnil to právě tím, že otevřená nádoba s alkoholem vede k tomu, že se z ní dotyčný pravděpodobně napije, a jedná se v tomto případě o "předpolí škodlivé činnosti". 

Pokud tedy budeme uvažovat analogicky, tak bychom mohli přirovnat pití alkoholu k bránění ve vstupu, nebo průchodu (což je již v zákoně 250/2016 Sb.) a nošení otevřené nádoby s alkoholem, bychom mohli přirovnat ke shlukovaní, nebo zdržování se v prostorech vstupu, nebo průchodu. Stejný postup by se pak dal aplikovat i na zdržování se, nebo shlukování v místě zídek a jiných stavebních objektů, a to z důvodu předcházení ničení majetku města a veřejné zeleně. 

Důležité je také vysvětlit to, že v normálních částech města opravdu zdržování se, nebo shlukování na schodech nemusí vést automaticky k trestné činnosti, ale v sociálně vyloučené lokalitě, je to téměř jisté. Stejně tak, jako to, že se někdo téměř jistě napije z otevřené lahve piva. Na základě zjištěných informací, by bylo podle nás možné vydat dobře formulovanou vyhlášku, která by nám pomohla řešit náš problém a zároveň by prošla u ústavního soudu v případě, kdyby ji zase někdo napadl.